Život před implantací kardiostimulátoru - Život s kardiostimulátorem

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Život před implantací kardiostimulátoru

Příběhy lidí s kardiostimulátorem > Já kardiak - můj příběh

Před implantací kardiostimulátoru ve zkratce

Kardiostimulátor mě implantovali 25.8.2016 v Šumperské nemocnici, ale všechno začalo dřív, kdybych to nepodcenil, tak jsem ho možná ani nedostal. Jsem člověk který dělá celí život fyzicky namáhavou práci, asi tři měsíce před implantací jsem zvedal ze země větší, desku vážící kolem 60 kg. Při zvednutí desky jsem ucítil silnou bolest na hrudníku a moje tělo, jakoby ztratilo veškerou energii, asi pět minut nato, když jsem vycházel schody, začal jsem zprudka dýchat a bylo mě na omdlení. Od té to první srdeční příhody jsem se cítil strašně unavený, ale nenavštívil jsem lékaře a žil jsem si svůj život dál, jako by se nic nestalo.
Můj život šel dál, až do soboty 20 srpna 2016, ten den jsem pochopil že něco není smím srdcem v pořádku.
Jizva po implantaci kardiostimulátoru
Bylo docela pěkné sobotní dopoledne, tak jsem si překatroval několik koleček kompostu a na odpoledne jsem si naplánoval úklid v domě ve kterém bydlím, zrovna jsme měli službu. Po obědě a nutném kafíčku, jsem se pustil do úklidu. Při vytíráni dvoupatrového schodiště, se mě najednou zatočila hlava, pak si chvíli nic nepamatuji. Prostě jsem se probral na zemi a přemýšlel jsem co se stalo. Celý kolamps trval asi jen několik sekund, doopravdy nevím. No, ale protože jsem člověk který nikdy, ani trošku nepřemýšlel o svém zdravý, pustil jsem se znova do vytírání s tím, že se mě prostě udělalo jen nevolno. Po několika schodech, jsem se opět probíral z bezvědomí, prudké dýchání mě donutilo pár minut na schodech posedět. To už jsem se, ale rozhodl že si pudu na chvilku lehnout a odpočinu si. Zhruba po hodině spánku, jsem se rozhodl že půjdu dodělat ty schody, ale bohužel jsem zkolaboval po třetí. I když mému třetímu kolapsu byla přítomna moje žena a chtěla volat pohotovost, tak jsem odmítl, pořád jsem byl přesvědčený že za chvilku bude líp. Až druhý den, protože mě pořád nebylo dobře a rodina na mne tlačila, jsem se rozhodl vyhledat lékaře a vyrazil jsem na pohotovost do Šumperské nemocnice.
1 komentář
Průměrné hodnocení: 115.0/5

Petr
2016-11-24 19:17:10
Poučný ale smutný
 
Copyright 2015. All rights reserved.
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky